Jak jsme objevili bambucké máslo!

Dnes děda žije v Německu a má “víkendový dům” v Accře, hlavním městě Ghany, kam každý rok jezdí. S mamkou jsme tam chtěly jet každý rok s ním, ale hvězdy nám nebyly nakloněny a vždy se vyskytl důvod proč jsme nemohly.

Až přišel do naší skládačky poslední kousek :) V květnu 2015 jsem se seznámila s mou spřízněnou duší, mužem, kámošem a teď už i obchodním partnerem a skvělým tátou mého syna. A v říjnu 2015 nás dokopal, abychom společně vyrazili na naší životní cestu do Ghany. Proč životní? Protože nás ohromně obohatila ve mnoha směrech. Měsíc jsme spolu sdíleli všechny krásné i vypjaté chvíle, 24 hodin denně, řešili kde spát, co jíst. Volba byla snadná - jedna ze dvou místních “kaší” nevalné chuti - fufu nebo banku a k tomu kus ryby nebo kozy :). Vybírali jsme kam se dál vydat a které trotro (místní dodávky bez jízdních řádů) tam jede.

Uvědomili jsme si, jak snadné je mít děti a jak se to v Evropě přehání se vším co potřebují. A také nám došlo, jak krásné a obohacující to je, mít kolem sebe tyhle chytré duše. Ta Adriánkova to zřejmě slyšela a cítila, že po něm toužíme. Za pár měsíců na to se rozhodla přijít k nám.

Jakmile Ti vesmír naznačuje cestu, drž se jí!

Při cestě od jižního pobřeží až na sever Ghany jsem několikrát viděla obrázek nádherné vesničky s tradičními stavbami. Moc jsem toužila to místo vidět. V jednom z nejhezčích národních parků Ghany, v Mole National Park, jsme se zeptali jednoho z místních, kde to místo z obrázku je. Rovnou nám sehnal odvoz místním taxíkem a jel s námi. V té vesničce se zrodil Nutt! Nejdříve jsme procházeli kouzelnou tradiční vesničku plnou milých lidí a úžasných dětí.

Při prohlídce této vesničky jsme viděli místní ženy držet plechové tácy s nějakými žlutými kuličkami. Petra napadlo, tak jako většinu chlapů, že by to mohlo být k jídlu, v Ghaně prostě chuťové pohárky Evropana jen málokdy dojdou uspokojení :) Ale ejhle, ono to nebylo k jídlu, bylo to bambucké máslo! V tuto chvíli zajiskřily mé oči. Vážně mám tu čest s naprosto čerstvým a čistým bambuckým máslem?

Po pár mých větách se mé nadšení přeneslo i na Petra a po vyzkoušení jedné této “kuličky” se v našich hlavách začal rodit “šílený” nápad, jak tenhle zázrak dostat do Prahy a nemuset se už nikdy mazat ničím jiným! Když jsme tento “šílený” nápad vyslovili nahlas, syn místního cheefa (starosty) odněkud přinesl pár židlí a postavil je za barák na dvorek s kozami a slepicemi a mohlo začít obchodní jednání :) Bohužel z něj máme jen jedinou fotku a ta vypadá takhle :)

Trvalo nám přes dva roky, než Nutt dostal tuto finální podobu. Než jsme vyřešili veškeré papírování, našli dopravce, dopilovali ekologicky udržitelný obal, za kterým jsme si šli bez kompromisů. Když vidíš ghanské liduprázdné panenské pláže, které lemují plasty a odpadky, pochopíš, že je něco špatně a my k tomu nehodláme přispívat.

Ve chvíli, kdy máslo dorazilo, zbývalo ho vytunit natolik, aby vzbuzovalo touhu ho ochutnat a bylo uživatelsky co nejvíc příjemné :)

Děkujeme Ti Ghano, navždy zůstaneš v našich srdcích a už se budeme pravidelně vídat! Tak jsme to chtěli, tak jsi to chtěla!